Hlavní města Severní Ameriky
Bridgetown
Hlavní město ostrovního státu Barbados. Leží na pobřeží v jihozápadní části ostrovního státu Barbados a nevelký záliv ho rozděluje na dvě části. Město má asi 90 000 obyvatel, z nichž převážná většina jsou mulati a černoši. Bridgetown byl založen v roce 1628 britskými kolonizátory, kteří učinili z ostrova Barbados svoji plantáž cukrové třtiny. Až do našich dnů si město zachovalo rysy koloniální minulosti. Na břehu zálivu leží hlavní náměstí, které se nazývá Trafalgar Square. Nad náměstím se tyčí pomník admirála Nelsona, odhalený v roce 1813. Obchodní centrum města, Broad Street, je zaplněno četnými obchody, krámky a kancelářemi firem.
Ve městě jsou rozsáhlé zelené prostory, které mu dodávají půvabného vzhledu. V Královském parku, svérázné botanické zahradě, je mnoho druhů tropických rostlin. Bridgetown má též Přírodovědné muzeum. Avšak i v centru města stojí vedle nádherných vil buržoazie hodně primitivních dřevěných baráků. Z městských staveb vyniká budova městské rady a katedrála sv. Michala.
Na východním bridgetownském předměstí se zachoval dům George Washingtona, který navštívil Barbados v roce 1751. Deset mil od města leží Codringtonova kolej, založená v roce 1710.
Bridgetownem prochází veškerý barbadoský vývoz: cukrová třtina, melasa, rum, bavlna, koření. Cukrovarnický průmysl je hlavní hospodářské odvětví Barbadosu. Bridgetown je hlavní barbadoský přístav. Vybíhá z něho železniční trať, která přetíná ostrov. Nedaleko města je letiště.
Havana
Hlavní město Kubánské republiky Havanu založil v r. 1515 španělský dobyvatel Diego Velázquez. V 16. a 17. století byla Havana často cílem útoků britských, francouzských a holandských pirátů. V letech 1762—1763 ji okupovala Británie a za Španělsko-americké války v roce 1898 Spojené státy.
Havana je hlavním městem Kubánské republiky od r. 1902. Dne 2. ledna 1959 vstoupila do Havany povstalecká armáda pod velením Fidela Castra, která svrhla proamerickou Batistovu diktaturu. V Havaně byla vytvořena národní revoluční vláda Kuby. Havana leží na severozápadním pobřeží ostrova Kuby, na břehu Mexického zálivu. Celková plocha Havany je 200 čtverečních kilometrů. Počet obyvatelstva Velké Havany (vlastní Havana, města Marianao a Guanabacoa a řada předměstí) činí více než 1,5 miliónu lidí. Havana je jedno z největších měst Latinské Ameriky. Je to politické i nejdůležitější hospodářské a kulturní středisko života Kuby.
Havanským přístavem prochází asi 80 procent kubánského dovozu a 30 procent vývozu. Přes Havanu vede železnice a hlavní kubánské dálnice, které přetínají celý ostrov. Mezinárodní letiště José Martího spojuje Kubu se západní polokoulí a Evropou.
Kubánské hlavní město je jedno z nejkrásnějších měst na světě. Staré budovy, postavené Španěly, a moderní mrakodrapy ze skla a betonu, obklopené tropickou vegetací, vytvářejí na pazadí moře svérázný architektonický celek tohoto města.
Havana se obvykle dělí na starou, která zahrnuje oblast přístavu a novou, jež vybíhá z centra na západ. Novou Havanu tvoří Vedado a Miramar – v minulosti aristokratické čtvrti města. Jsou tu nádherné víly a mnohopatrové budovy, v kterých jsou nyní školy a mateřské školky, nebo je obývají rodiny pracujících. Na jih od Vedada je náměstí Revoluce, v jehož středu stojí pomník José Martího. Proti pomníku je Národní ústav pro pozemkovou reformu. Nedaleko od náměstí Revoluce je stadión a budovy havanské university. Ve staré částí města tvoří centrum bulvár Paseo de Marti (Prado). Je tu mnoho starých budov ve španělském stylu a také Kapitol – budova bývalého kubánského parlamentu, presidentský palác a Palác krásných umění kde je umístěna obrazová galerie a divadlo. Tunel pod zálivem spojuje střed Havany s městem Havana del Este, jehož výstavba začala po revoluci. Ve městě je universita s pěti fakultami a universitním městečkem José Antonia Echevarríi, dále Kubánská akademie věd, několik divadel, kina, kluby, knihovny a muzea.
Kingston
Kingston je hlavní město státu Jamajka. Leží na jižním břehu ostrova Jamajky, uvnitř rozlehlé Kingstonské zátoky, kterou chrání před oceánskými bouřemi dlouhý a úzký poloostrov Palisadoes. Kingston byl založen v r. 1693. Za hlavní město byl vyhlášen v r. 1872. Má asi 500 000 obyvatel. Ulice ve střední části města se protínají v pravém úhlu, většina jich vede od severu k jihu a končí u přístavní hráze. Centrum je zastavěno moderními budovami, v nichž jsou hotely, banky a kanceláře. Největší obchody, restaurace a kavárny jsou soustředěny na Královské ulici. Tam také stojí jedna z pamětihodností hlavního města – kostel sv. Tomáše, postavený v roce 1699. Ve východní části města se tyčí pevnost Rockford, postavená koncem 17. století. V Kingstonu je soustředěna větší část podniků jamajského zpracovatelského průmyslů. Vyrábějí se v nich potraviny, rum, cigarety, mýdlo, oděvy, obuv a kosmetické výrobky.
Kingston je hlavní středisko prodeje a vývozu jamajské kávy. Jsou tu pobočky největších britských, amerických a kanadských bank. Kingston je dopravním uzlem Jamajky. Prostorný a hluboký přístav je jeden z nejlepších v Západní Indii a sedmý největší na světě. Zastavují se tu lodi, které plují z Evropy a východních amerických přístavů k Panamskému průplavu, i lodi které mají namířeno ze Severní do Jižní Ameriky.
Mexiko
Mexiko (Ciudad de México), hlavní město Spojených států mexických, leží v nadmořské výšce 2278 metrů, v jižní části Mexické vysočiny. Město bylo založeno ve 14. století Aztéky jako hlavní město aztéckého státu a původně se nazývalo Tenochtitlán. V 16. století se Mexiko stalo centrem vicekrálovství Nového Španělska. Od roku 1821 je hlavním městem nezávislého Mexika. Město zaujímá plochu 40krát 35 kilometrů. Je postaveno na písčitých a bažinatých půdách. Pod městem je obrovské podzemní jezero, které působí velké potíže architektům a stavbařům, zvláště při výstavbě podzemní dráhy. Velké budovy pomalu klesají, objevují se na nich trhliny nebo je ničí zemětřesení, k němuž zde dochází dosti často (poslední byla v letech 1957 a 1961). Město Mexiko má 7 miliónů obyvatel.
Ve městě se vyrábí 35 procent veškeré průmyslové produkce země. Jsou tu soustředěny podniky elektrotechnického průmyslu, kovoprůmyslu, textilního, potravinářského, automobilového průmyslu, cementárny, závody polygrafické a chemické. V předměstí Azcapotzalco je velká rafinérie nafty, která byla postavena v roce 1943. Uspokojuje až 30 procent potřeb pohonných látek v Mexiku. Mexiko je nejdůležitější železniční křižovatka v zemi a uzel silničních tepen, které vedou na sever, k Mexickému zálivu a k pobřeží Tichého oceánu. Město má pět nádraží a velké letiště.
Ve střední části města se zachovala řada budov, které byly postaveny v období španělské koloniální nadvlády (Národní palác, katedrála, národní knihovna, vysoká škola lékařská, kostely sv. Josefa a sv. Dominika). Pozornost poutají také moderní stavby — budova poslanecké sněmovny, palác pošt a telegrafů, pedagogický institut a další. V Mexiku je mnoho pomníků, většinou věnovaných činitelům, kteří vedli boj za nezávislost země a buržoazně demokratickou revoluci v letech 1910—1917, pomník kněze Hidalga, pomník presidenta Juáreze, sloup Nezávislosti a další.
Od centra k pahorku Chapultepec se tři kilometry táhne třída Reformy. Byla postavena v 19. století podle vzoru pařížských Elysejských polí. Od severu k jihu protíná město třída Vzbouřenců, dlouhá 22 kilometrů, Kolem pahorku Chapultepec je rozložen největší park v městě. Město Mexiko je střediskem mexické kultury a vědy. Ústřední autonomní mexická universita je největší a nejstarší v Latinské Americe (byla založena v roce 1551). Jsou tu soustředěny mexické vědecké instituce — Národní akademie věd. Mexická akademie věd, umění a průmyslu, Národní zeměpisná a historická akademie, Národní mexická lékařská akademie, chirurgická akademie a mexická astronomická observatoř. Ve městě je také konzervatoř, několik divadel a knihovny.
Ottawa
Hlavní město Kanady leží v provincii Ontario, v malebném místě na břehu řeky Ottawy. Území města měří 112 čtverečních kilometrů, počet obyvatel je 482 000 (2,2 procenta všeho obyvatelstva země). Před evropskou kolonizací Kanady byla oblast Ottawy indiánským obchodním střediskem. Název města pochází z indiánského slova, které znamená „směna“. Město bylo založeno v r. 1826. Roku 1858 se stalo hlavním městem kolonie Kanady a od roku 1867 je hlavním městem britského dominia Kanady.
V ottawské architektuře se odrážejí zvláštnosti národnostního složení obyvatelstva města. Například nejdůležitější hotel ve městě (Chateau Laurier) je postaven ve stylu francouzského zámku, parlament je naopak věrná, byť poněkud zmenšená kopie parlamentu britského. Náměstí Konfederace s památníkem obětem války, velké viadukty přes průplav, vysoké věže hotelu Chateau Laurier a komplex parlamentních budov tvoří centrum města. Nejelegantnější čtvrť je Rockliff Park — zde je sídlo ministerského předsedy a budovy velvyslanectví.
Ottawa je střediskem vědeckého a kulturního života Kanady. Má dvě university — Ottawskou, kde se vyučuje francouzsky a anglicky a Carletonskou, kde se vyučuje jen anglicky. V Ottawě je také Královská vědecká společnost, Národní rada pro vědecký výzkum, observatoř a umělecká akademie. Největší muzea jsou Národní muzeum a Národní galerie. Je zde také několik velkých knihoven, mezi nimi parlamentní, veřejná a universitní.
Port au Prince
Port-au-Prince, hlavní město Haiti, leží v jihozápadní části ostrova Haiti (v Karibském moři); Francouzské koloniální úřady je prohlásily v roce 1749 za hlavní město. V roce 1804, po osvobození Haiti od francouzských kolonizátorů, se stalo hlavním městem nezávislé Republiky Haiti. V současné době má přes čtvrt miliónu obyvatel.
Port-au-Prince se rozložilo na břehu zálivu Gonaives, u malebné zátoky vhodné pro přistávání lodí. V centru města jsou dvě krásná náměstí — Champs de Mars (Martova pole) a náměstí Nezávislosti, kde jsou pohřbení hrdinové boje za nezávislost země Pétion a Dessalines. Vedle se tyčí presidentský palác, nádherné hotely a hlavní pošta. Čtvrti, v nichž žijí obyvatelé města, jsou přelidněné a ubohé. V Port-au-Prince jsou soustředěny podniky hlavních odvětví haitské průmyslové výroby — cukrovary, lihovary, kožedělné závody, závody na výrobu mýdla, cementárny a tabákové továrny.
Hlavní město Haiti je velký přístav s doky a opravárenskými dílnami. Prochází jím 90 procent haitského vývozu a asi 80 procent dovozu. Z Port-au-Prince vycházejí dvě železniční trati, které patří americkým společnostem. Velká část hospodářství města, distribuce elektřiny a automobilová doprava jsou také pod kontrolou amerického kapitálu.
Port of Spain
Na místě nynějšího města Port of Spain, které je hlavní město státu Trinidad a Tabago, vznikla na předělu 15. a 16. století první španělská osada. Město začalo vzrůstat teprve v 18. století a v roce 1783 bylo prohlášeno za hlavní město Trinidadu. V období, kdy Trinidad a Tobago byly součástí Západoindické federace, vytvořené Velkou Británií, byl Port of Spain sídlem vládních orgánů federace. Když Trinidad a Tobago dostaly nezávislost (srpen 1962), usídlila se zde vláda nového státu.
Port of Spain, který je největším městem a přístavem v zemi, leží mezi pahorky na západním břehu ostrova Trinidadu, u velkého zálivu Paria. Port of Spain (s předměstími) má přes 120 000 obyvatel (asi 10 procent všeho obyvatelstva země). Ve zdejším průmyslu jsou typická odvětví, která slouží obyvatelstvu města — potravinářské a textilní. V Port of Spain vybíhá železniční trať a několik silnic. Ve vzdálenosti 25 kilometrů od města je mezinárodní letiště, kudy vedou četné letecké linky západní polokoule. Port of Spain je jeden z největších přístavů v Západní Indii. Prochází jím skoro všechen dovoz a značná část vývozu Trinidadu, hlavně naftové výrobky. V Port of Spain je největší zemědělský trh v zemi. V centru Port of Spain leží velký park Savanna, u něhož začíná většina hlavních městských tříd. U parku Savanna je sídlo vlády (Červený palác) a další administrativní budovy.
Santo Domingo
Santo Domingo, hlavní město Dominikánské republiky, leží na jihovýchodě ostrova Haiti, při ústí řeky Ozamy do Karibského moře. Santo Domingo založil bratr proslulého Kryštofa Kolumba v roce 1496 a nazval je na počest svého otce. Je to nejstarší město Nového světa. Po dlouhou dobu bylo centrem španělského koloniálního panství v Latinské Americe.
Dne 1. prosince 1821 bylo Santo Domingo prohlášeno za hlavní město nezávislého státu. Nezávislost Dominikánské republiky byla však definitivně potvrzena až v r. 1844, po úporném a dlouhém boji, který vedl lid proti španělské a francouzské nadvládě. V r. 1930 město velmi utrpělo uragánem, bylo však obnoveno a přejmenováno na Ciudad Trujillo; teprve v r. 1962, po svržení Trujillovy diktatury, byl městu navrácen dřívější název. Celková plocha Santo Dominga měří asi 140 čtverečních kilometrů. Město má 577 000 obyvatel (přes 10 procent všeho obyvatelstva země). Složení obyvatelstva je velmi pestré — převládají mulati, černoši a španělští kreolové.
Santo Domingo je město, které v sobě spojuje zbytky typického koloniálního města ze 16. století a čtvrti s nejmodernější architekturou. V centru stojí Národní palác (sídlo vlády), jsou tu kanceláře, banky, turistické hotely, nádherné parky, velká botanická a zoologická zahrada a stadión. Okázalost aristokratických čtvrtí ostře kontrastuje s nuzností dělnických předměstí. Po příjezdu do Santo Dominga upoutá pozornost majestátní katedrála a pomník Kryštofa Kolumba. V hlavním městě jsou soustředěny skoro všechny průmyslové podniky Dominikánské republiky — tabákové závody, lisovny oleje, cukrovary, závody na zpracování kávy, kožedělné a obuvnické závody, nábytkářské podniky. V Santo Domingu je také cementárna a závody na výrobu hnojiv. V dominikánském průmyslu, zejména cukerním, převládá kapitál USA. V Santo Domingu jsou také hlavní zahraniční a národní banky.
Santo Domingo je moderní přístav, jímž prochází značná část dominikánského vývozu a dovozu. Hlavní město spojují četné letecké linky s dalšími dominikánskými městy a s jinými zeměmi. V Santo Domingu je Národní universita, založená v r. 1538, katolická universita a Národní palác malířství.
Washington
Washington, hlavní město Spojených států, leží nedaleko od pobřeží Atlantického oceánu, při dolním toku řeky Potomac, v místech, kde se stýká průmyslový sever a agrární v minulosti otrokářský jih. Administrativně je Washington vyčleněn do zvláštního federálního distriktu Columbia. Celková plocha města měří 160 čtverečních kilometrů. Washington má 815 000 obyvatel, s předměstími 2,7 miliónu (o něco více než 1 procento obyvatelstva země).
V národnostním složení Washingtonu se zřetelně projevuje jeho poloha u hranic jihu, kde je soustředěna větší část černošského obyvatelstva USA. Ve Washingtonu se usazuje část černochů, kteří se stěhují na sever. To vyvolává nepřetržitý růst černošského obyvatelstva hlavního města; v současné době tvoří černoši více než polovinu jeho obyvatel.
Washington byl založen v r. 1791 zejména proto, aby tam bylo umístěno hlavní město státu. (Před tím byla nejdůležitějším městem Spojených států Filadelfie.) Byl nazván po prvním presidentu USA Georoe Washingtonovi. R. 1792 byl položen základní kámen k sídlu presidenta Spojených států, Bílému domu. V r. 1802 dostal Washington oficiálně statut města.
Po celé 19. století zůstal Washington malým, špatně vybaveným městem. Začal růst teprve v období přeměny Spojených států v největší kapitalistickou mocnost. Rozvíjel se hlavně jako politické a částečně i kulturní a vědecké středisko. Centrální část města byla budována podle plánu, který vypracoval architekt L’Enfant. Pravoúhlá síť ulic (street) se pojí s širokými třídami (avenue), které se paprskovitě rozbíhají z několika centrálních náměstí. Hlavní třída je Pennsylvania Avenue, která spojuje Kapitol, sídlo Kongresu USA, s Bílým domem. Třídy jsou zpravidla nazvány podle některého státu USA.
Pro vnější vzhled Washingtonu je příznačné, že tu nejsou továrny a závody (nesmějí se zde stavět) a je zde množství vládních budov a parků. Ústřední bod městského celku je Kapitol. Rozsáhlé budovy zaujímají ministerstva. Největší z nich je budova ministerstva obrany Pentagon (pětiúhelník). Okraje města, obydlené chudinou, jsou ubohé. Washington patří mezi vědecká a kulturní střediska země. Je tu Národní akademie věd a další vědecké instituce, pět universit, vojenská akademie, muzea, kongresová knihovna — jedna z největších na světe (má přes 36 miliónů knih, časopisů a dokumentů), pomníky Washingtonův, Jeffersonův a Lincolnův a národní hřbitov s hrobem Neznámého vojína.
Washington je křižovatka sedmi železničních tratí a několika dálnic. Přístav na řece Potomacu přijímá lodi malé tonáže. V jižní části města je mezinárodní letiště. Do r. 1960 obyvatelé Washingtonu (v hranicích distriktu Columbia) neměli právo účastnit se presidentských voleb; toto právo jim pak bylo přiznáno zvláštním dodatkem k ústavě. Podle zákona nemají obyvatelé Washingtonu právo stávkovat.
